Nudný stereotyp

6. října 2010 v 10:29 | Mischa |  time to think
Uplynul už téměř celý měsíc od doby, kdy jsem se Vám ozvala naposled, tak mě tu teď máte. Abych byla upřímná, nic zajímavého se nedělo. Je to hrozný, ale celkově celej ten měsíc byl jeden hnusnej stereotyp.


Tak kde bych začala… Práce. Práce je furt hrozná. Nejhorší. Ale ani Vám nevím, jestli byl teď někdy nějaký průser. Vím, že nám odešla klima ve Španělsku. Že nám nabořili autobus ve Francii. Že nám jeden autobus vykradli v Portugalsku. Ale kromě toho je vše oka. Víte, už to tak nějak neřeším, takže to skoro všechno vypouštím z hlavy. Uvidíme, jak to bude vypadat dál. 30. 10. mi končí smlouva. Dneska tu budou boje. Nejraději bych odtud hned zmizela. 30. 9. Totiž končily skoro všem smlouvy. A dneska se má rozhodnout, komu se prodlouží a jestli vůbec. Přijede i pan ředitel, což je samo o sobě dost velký vopruz, a ještě k tomu ty řidiči… Vezměte si, že je to skoro 20 lidí… Schovám se pod stůl a vylezu až v půl čtvrtý, až budu končit. Achjo. Takže práce je stejná. Nic nového.
Škola. Škola mě teď štve pomalu víc jak práce. Vzhledem k tomu, že mi stále nechtějí dát individuál jsem vlastně za školou. Srdce mi to netrhá. V pondělí jsem byla na praxi. Zažila jsem si tam takový peklo, že vážně uvažuju, jestli za to ta škola stojí. Ale od začátku.
Nedávno nám oznámily, že budeme mít po celý rok praxi. Budeme každé pondělí v nemocnici. Nebo jsme aspoň měly být. Jenže nemocnice nás odmítla. Prý nic neumíme. Takže se ještě 20. září řešilo, kam s námi. Už to mě dost deptalo, když si uvědomím, že na to měli celý 4 měsíce, aby to zařídili. Nakonec nás rozházeli všude možně. Některý jdou do kázeňáků, někdo jde
do Varský nemocnice, někteří musejí dojíždět do Ostrovský nemocnice, někteří musejí dojíždět do Nejdku do LDNky. Víte co je to LDN? LDN je Léčebna Dlouhodobě Nemocných. Jsou tam starší lidé, kteří se už o sebe nedokážou postarat a jsou polymorbidní (což znamená, že mají více onemocnění dohromady). Někdy jsou tam třeba lidé s komplikovanýma zlomeninami, kdy nemůžou chodit. Nebo jsou tam lidi s amputacemi, kteří se učí chodit s protézou.
Je tam mnoho různých pacientů. Ale po většinou jsou tam staří lidé. A představte si, že zrovna do té LDNky šoupli mě. Mě. MĚ. Chápete to?
Za prvý- nesnáším ten smrad. Já vím, je to hnusný něco takový říct, ale je to tak. Za druhý- Nemůžu pracovat se starýma lidma. Já na to prostě nemám. Rozbrečím se pokaždé, když vidím nějakou rozklepanou stařenku. Nejsem člověk, který by na to měl povahu. Za třetí- co se tam asi tak naučím. Většina lidí, když to řeknu hnusně, tam je aby tam dožila. Dokonce je tam i hospic. To je skutečně místo, kde těžce nemocní dožívají svoje poslední dny. To prostě nejde. Na tohle já nemám.
Ale zkusila jsem to. Tohle pondělí jsem tam byla. A řeknu to takhle: Nikdy už tam znova nepůjdu. Nikdo mě tam nedostane. I za cenu, že bych měla se školou skončit. Prostě ne. Šla jsem na tuhle školu s vědomí, že dietní sestru nikdy dělat nebudu. Vím, že praxi v nemocnici skousnout musím, protože o tom to povolání je. Ale nikdy jsem ho dělat nechtěla. Chtěla jsem si otevřít vlastní výživovou poradnu. Radit lidem. Ne je krmit. Protože přesně to, co jsem dělala. Nutriční terapeut sestavuje jídelníčky, připravuje technologie, stará se o pacienta z hlediska výživy. Ale víte, co jsem dělala já? Já jsem je krmila. A krájela jsem cibule, strouhala česnek.
Po celou praxi minulýho ročníku jsem byla zavřená v kuchyni. Buď ve školní jídelně nebo v Krivani. Strouhala jsem brambor, loupala vajíčka, hnětala knedlíky. Ale překousla jsem to, i když kvůli tomu jsem fakt studovat nešla. Připadala jsem si jak nějaká pitomá pomocná kuchařka.
Ale teď? Šoupnout mě do LDnky a ještě mě nechat krmit babičky. To už je moc i na mě. Celý ráno jsem lítala po kuchyni, aby mě pak, bez jakýkoliv rady šoupli k někomu na pokoj? Neměla jsem ošetřovatelství. Neměla jsem komunikaci s pacientem. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat, co mám říkat.
Bylo to hrozný. Ale to jsem na tom byla ještě dobře. Šla jsem na to lepší oddělení a byla je u jednoho pána. Kamarádka, co tam byla se mnou, ta dostala horší patro. Co ta si tam vytrpěla. A já to nechápu. Nechápu, co mi taková praxe má dát. Že tu práci začnu nesnášet? Že skončím školu? Vždyť pokud pak ještě někdo skončí, tak ten obor zavřou. Nejraději bych Vám tady všechno to, co jsme tam zažila vyprávěla. Ale bohužel jsme vázána lékařským tajemstvím a nesmím nic vyzradit. Stačí Vám, když Vám povím, jak to bylo v kuchyni.
Hlavní kuchařka: "2 je v podstatě 9/8, jo? A když máš u toho napsaný m, znamená to, že to má namixovaný, protože už nemůže kousat. Když je u toho b, znamená to, že k tomu musíš přidat nutrie kvůli bílkovinám. Ten člověk má většinou proleženiny. Třeba pokoj 44. Ten to tak má," vyprávěla mi a koukala do papíru. "Kurnik, kde je 44. Davide, co je se 44?"
David: "No ten pošel v sobotu."
Stačí? Mě jo. Mě teda sakra jo.
A víte co je na tom nejlepší? Přišla za mnou dietka a řekla: "No tady nemůže dělat někdo, kdo tu práci prostě dělat nechce. To nejde." Ale zeptal se někdo mě, jestli to chci dělat?
Další špek byl, když jsem uviděla nástěnku zaměstnanců. Víte, jak se jmenuje onen David? David Smrt. Bezprdele.
O tom, že to bude zlý mě měla přesvědčit už cesta tam. Vzhledem k tomu, že LDN je v Nejdku, což je obec ve Varů, a já nestíhám ani jeden spoj, musel mě tam odvézt můj Míša. Horší psycho cestu jsem nezažila. Nikdy, ještě nikdy, jsem se v autě nebála. Ale tady jsem byla posraná až za ušima.
Jely jsme zkratkou, z Chodova přímo do Nejdku.
Už při první odbočce jsem si říkaly, že jedeme blbě. Odbočily jsme na nějakou polní cestu, která byla široká jenom pro jedno auto. Všude kolem silnice byly takový ty hnusný stromy, co maj dlouhý a vysoký kmeny a větve až vysoko u korun. Skrz ty stromy šlo vidět asi tak metr a pak byla všude hrobová tma. Celou cestu byla mlha a tžaková tma, že ani dalkový světla nám nedohlídli dál, než těsně před auto. A takhle jsme jely 10 kiláků. A celou dobu byly při silnici ty psycho stromy. Dokonce se tam sem tam objevil nějakej barák. Nevím, co za magory tam může bydlet. A když jsme si tak jely, padesátkou protože jinak by se nám urvaly kola na tý hrozný cestě, koukám do těch stromů (já vím, jsem blbá, ale fakt jsem čekala, že tam na mě něco vyběhne) a pak se kouknu na ten příkop a tam zabodnutý nůž. Velkej nůž. Takovej ten kuchyňskej, dlouhej a tlustej, jak je ve všech hororech. Tak ten tam byl zapíchlej. Prostě jen tak. Byla jsem KO. Obzvláště ty Michalovo a moje průpovídky:

M:   "Aaa, běží za náma vlkodlak."

M:
"Ježiš, viděla jsi to? Tam mezi těma stromami. Něco tam běželo, a bylo to chlupatý. Nekecám."

M:
"Kurva, tady kdyby na nás něco vyběhlo, tak jsme mrtvý, protože já to někam napálim."

Já:   "Doufám, že teď nevyběhne srna."

M:   Nikde ani noha. Tma jak v horbě. Všude jenom stromy. "Nevezmeme nějakýho stopaře? Třeba by to mohl být nějakej seriovej vrah a ten nůž byl jeho." Zničehonic před náma člověk.

M:

"Nemám raději zamknout? Pro jistotu?"

M:
"Co bys raději, aby tě sežralo? Upír nebo vlkodlak?"
Já:   "Upír."
M:   "Žádný volvo nevidím. Edward asi není tak blbej, aby tudy jezdil."

Já:
"Posral by se strachy."

M:
"Může se vůbec upír posrat, když nic nejí?"

Chucky, je to smutný, ale při tý cestě smrti, jsme si vzpomněly na tebe.
M:   "Co to děláš?"
Já:    "Fotim."
M:   "Co chceš fotit?"
Já:   "Tmu."
M:   "A můžeš mi říct, jak chceš vyfotit tmu?"
M:   "Vždyť tam není nic vidět."
Já:
"No právě, tma."
M:   "A proč to fotíš?"
Já:

"Dam to na web."
M:

"Kvůli Akyně?"
Já:   "Jaký Akyně?"
M:

"No tý tvý internetový kámošce."
Já:  
"Myslíš Chuckyně."

Byla jsem schopná přežít praxi v nemocnici, protože vím, že dietka tam pracuje a kvůli tomu, že já tu práci pak dělat nechci, asi osnovy měnit nebudou. Ale co je moc, to je moc. Aby si ze mě dělali podržtašku, to ne. Abych dělala práci za někoho jinýho, když to vůbec nemám v náplni…. Ne, prostě ne.
V pondělí tam mám jít zase.
A pak tam mám jít na týden v kuse. Nenastoupím tam. Nikdo mě tam už nedostane.
Takže asi takhle… Škola na hovno, práce na hovno? Žádná změna. A pak má být člověk happy a mít dobrou náladu. Ještě že už to neřeším.
A v mém osobním životě? Nic zajímavého.
Párkrát jsme byly na hokeji. Ale jinak žádná akce, která by stála za zmínku. Je tu nějak mrtvo.
Štve mě, že jsem zapomněla na ten basket. Bylo tu mistrovství světa. Kv Arena vřela. Jo no vidíte vlastně. Arena nám vyhořela. Těsně před tím mistrovstvím. A já pak jak debil musela i o svátku do práce, abych zajistila transport hokejistů na trénink na jiný stadion. Super. Za poslední tři týdny jsem se nevyspala ani jednou. Už chci víkend!
O víkednu mám plány: spát a válet se. Nevylezu z postele.
Jinak se vážně nic zajímavýho nedělo. Přečetla jsem Krvavý slib. Už to není ono. Nelíbí se mi, co se stalo s dimitrijem. Ta knížka se mi nelíbí celkově.
Mám ráda ságy, ale je pravda, že každý další pokračování má horší kvalitu. Teď čekám na výplatu, abych si mohla přečíst Zavržený?? Ani nevím, jak se to v čj jmenuje. A pak by měl vyjít 5.díl UD Návrat. Jsem zvědavá co se s Elenou stane. Pak zas vyjde Spoutáni magií, 5. Díl VA a nemám přečtenou Nezkrotnou. Kdybyste někdo věděl o ebooku Zavrženýho, sem s ním. Dochází mi finance na knížky a to si musím dokoupit ještě 3 upíří deníky a 4 Školy noci. Jediný co mám v celku je Twlight který mám 2x, a pak VA. Nevíte někdo o nějaký dobrý knížce?
Doma Vám sem pak dodám nějaké fotky pro zpestření.
A jak se máte? Co je nového?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 moira moira | Web | 10. října 2010 v 19:24 | Reagovat

ten rozhovor mě dostal, smála jsem se až mi málem slzy tekly.. :D
a ke knížkám... zavržený je jaká knížka? mám matný pocit, že jsem o ní slyšela, ale jaksi mi vypadla ze zřetele...
jinak já kupříkladu ještě čtu neomillnerovou - taková lehká, ale vážně dobrá četba, láskou se mi v poslední době stala trilogie od Anne Bishop: Trilogie černých drahokamů a ještě jsem narazila na Jenny Nowak, která píše poutavě o drákulovi... to je taky moc dobré...
jinak se mám dobře a raději se v komentáři utnu, než obsáhne půl stránky.. :D tvá děsně otravná iri... .))

2 chuckyna chuckyna | 10. října 2010 v 21:14 | Reagovat

Ach bože.
Dočetla jsem to s takovym zvláštním pocitem porozumění :D
Já mam teďko taky všechno podělaný. Celej tejden jsem nedělala nic jinýho, než že jsem se válela :D

Ale zpátky k tobě.
Nejvíc na světě tě lituju. LDNka je fakt strašný místo. /asi bych tě měla nějak utěšovat, ale to nejde/
Možná tě uklidní tohle: Kamarádka dělá obor Sociální péče. Můžeš bejt ráda, že jsi v kuchyni a dáváš těm lidem najíst. Kamarádka je koupe, převlíká, češe, občas i přebaluje a tak. Navíc s tebou souhlasím s tím, že je mi těch lidí líto. Mě stačí, když vidím babičku o holi a je mi z toho špatně, takže tě chápu. :/
Ta tvoje práce je taky totálně podělaná, už si to radši neprodlužuj  a najdi si něco novýho, protože tohle je už fakt moc. :D "Jo a shořela nám KV aréna." :DD Nevím, proč mi to přišlo tak funny :d

Teď k tý vaší cestě. Hele mě stačí když dokoukám film o tom, jak se někdo zaseknul na lanovce a z nepochopitelnýho důvodu se bojim jít na záchod - i když u mě doma neni ani sníh, ani lanovka, ani hladový vlci :D
Takže na tvym místě už bych měla šedivý vlasy hrůzou a byla připravená na transport někam do léčebny :D
OOOooo.. jsem poctěna, že si mě Míša skoro pamatuje :D
Asi nejvíc mě rozsekala ta hláška s Edwardem :D :DDDDDD To jsem si musela dát na chvíli pauzu :DDD
My s Mírou jsme ještě nedospěli do fázže vztahu, abych ho zasvětila do světa upírů :D Viděl se mnou Twilight a tvrdil mi, že se mu to líbilo /ačkoliv mám neodbytný pocit, že spal, protože párkrát škubnul nohou :DD/

Zítra mám státní maturity na nečisto, takže se jdu aspoň trochu vyspat :D
Dobrou :D

3 Mischa Mischa | 11. října 2010 v 14:33 | Reagovat

[1]: No jo :-) Hzky jsme si v šest ráno pokecaly :-D Ale v životě jsem se ještě tak nebála, teda myslím v autě. Bylo to  dost děsivý. A Mike to musel furt komentovat :-D
Zavržený - Hush, hush... Je to nějaká nová sága... Ale místo upírů jsou tam andělé. Padlý andělé. Hlavně teda patch. Četla jsem ukázku. Tady ji najdeš http://justmybooks.blogspot.com/2010/04/zavrzeny-ukazka-1-cast.html . A docela mě to oslovilo :-) Nic jinýho teďn není...
Hmmm, když já se musím přiznat, že mi Petra zas tak moc nesedí. Píše skvěle, to ano a smekám před ní.. .ale ten příběh a postavy... mám to v pc tak se do toho třeba taky pustím... Ale anne Bishop jsem nečetla... a o čem že to je ? :-)
Neotravuješ ._D naopak mi zpříjemňuješ jeden stresující pracovní den ,-)

4 Mischa Mischa | 11. října 2010 v 14:43 | Reagovat

[2]: Taky ti přijde, že se teď sere úplně všechno? Pardon za ty vulgarysmy, to ta práce :-D Poslední dobou jsem sprostější jak dlaždič :-D
A co je u tebe nového? Jé to mi mluv, já zas celý víkend prosapala :-D
Strašný. Hrozný. Děsivý. Psycho. Depresivní. Už tam nikdy nevlezu. Zařekla jsem se. No, tvoje kamarádka mě spíš ještě vyděsila. A to jsem na sociální chtěla jít :-// Upřímně, uvažuju o filosofický fakultě. Určitě to aspoň zkusím. Protže tohle se nedá. je to čím dálů horší. Já na to nemám nervy. Přesně. A oni si chtějí furt povídat, tak si s nima povídám, jenom aby nebyli sami... A oni ti vyoprávějí jak za nimi děti nebyly už tři měsíc e, a pak si uvědomíš, jak dlouho tam asi leží... Hrůza. Nikdy tam nechci skončit.
Práce :-D Krutý co :-D Já už to ani nijak neřeším :-D
Zkouším hledat :-) Uvidíme, jestli se něco najde :-)
Když víš co, to je pak už že tě skoro nic nerozuhodí :-D Natož pak nějaká kv arena :-D
Do léčebny :-D Jo to mi mluv. Byla to nejvíc psycho cesta mýho života. Ještě horší než když na mě jednou při cestě domů vyskočil bažant :-D
Pamatuje, až moc dobře :-D
Jo taly se tomu směju když to čtu zpětně. Předtímmi to ani tak vtipný nepřišlo, když byla všude úplná tma.
Tak to Mike ví bohužel všechno. A Twilight nesnáší už asi jen z principu. Chodíme na Twi do kina ještě z Bažinou a jejím Péťou a mám takový tušení že při New Moonu oba dva spaly, zatímco my se s Bážou válely na sedačkách smíchy. I když u eclipse byl vzhůru :-D
Držím palce :-) dej vědět jak to dopadlo :-)

5 Lirka =o) Lirka =o) | E-mail | Web | 22. října 2010 v 18:42 | Reagovat

Zavrženýho mám doma, je to.. normal :-)

chytlo mě Stmívání, a jiné knížce se to zatím nepovedlo :-)

vidím, že to máš stejně na hovno, jako já =D

6 Sofia Sofia | 1. listopadu 2010 v 8:50 | Reagovat

No Mišu Mišu copa je s tebou ? Koukám tu koukám a žádný novinky :-(

7 Mischa Mischa | Web | 4. listopadu 2010 v 12:29 | Reagovat

[5]: Normal, já bych řekla trochu nad normal :-) Ale to je věc názoru :-) Mě se líbí ten námět, je to originální a Patch je k sežrání :-D
U mě je to těžší, já už jsem přeupírovaná a přestmívanovaná :-D Ale já miluju knížky jako obecně , takže je to stejně jedno :-D
Jo holka, na hovno to bylo, teď už se potácím ve sračkách :-D

[6]:
Ahojky Sofií :-ů) Promiň moc se omlouvám... Je toho teď na mě trochu moc... Ale už jsem zas aktivní :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Veškeré texty na těchto stránkách podléhají autorským právům. Kopírování a šíření bez vědomí autora je přísně zakázáné.